Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl k Bíle knize

Dosud samosprávně autonomní fungování univerzit se má změnit tak, že o nich bude rozhodovat (prostřednictvím zejména vládní Rady pro terciární vzdělávání) politická moc, kraje a představitelé velkých firem. Ty navíc bývají většinově řízeny svými zahraničními vlastníky, a jejich zájem na rozvoji českých vysokých škol nelze zaručit. Není řešen hlavní problém českého vysokého školství ve srovnání s rozvinutými zeměmi, totiž chronická podfinancovanost. Spoléhá se v tom pouze na budoucí školné a na naivní předpoklad, že účast představitelů průmyslu ve správních radách zajistí přísun peněz školám. To je ostatně jedna z mnoha věcí v BK, která ignoruje specifickou situaci humanitních oborů. Obecně celá řada návrhů BK povede spíše ke zhoršování celkové kvality.(celý rozhovor)

Univerzitám chybí v bílé knize konkrétní řešení problémů VŠ

Praha 4. února (ČTK), autor: Adéla Klimešová pba

Na návrhu reformy vysokých škol, takzvané bílé knize, univerzitám nejvíce vadí nekonkrétní řešení problému financování univerzit. Školy však vítají, že si ministerstvo školství uvědomuje neudržitelnost stávajícího vysokoškolského systému a chce provést razantní změny. Shodli se na tom zástupci českých univerzit, které ČTK oslovila.

Podle děkanky Filozofické fakulty univerzity v Ústí nad Labem Michaely Hrubé je problém především v tom, že vedení univerzit má být v rukou správních rad. "Zároveň je též velmi problematické to, že navrhované změny v terciárním vzdělávání, například kategorizace univerzit na vědecké a vzdělávací, nejsou konkretizovány se všemi důsledky," uvedla.

Brněnská Masarykova univerzita (MU) v tom prý vidí naopak příležitost a už rok se snaží adaptovat svou správní radu na nadcházející změny. Podle Jiřího Nantla z MU ale nemůže bílá kniha řešit financování nějakého konkrétního oboru. Nejasný a složitý je prý také systém školného.

Univerzitě Palackého v Olomouci se nelíbí navyšování počtu studentů bez ohledu na demografický vývoj a hodnocení škol. Podle jejího kancléře Rostislava Hladkého nenavrhli autoři bílé knihy dostatečně konkrétní a realizovatelné řešení problému financování vysokých škol.

V názorech na bílou knihu se prý většina akademiků z univerzit shodne, své kritické připomínky chtějí zapracovat do věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání. V pracovní skupině, která bude zákon připravovat, bude akademiky zastupovat Česká konference rektorů a Rada vysokých škol.

"Věřím, že ten proces by teďka mohl být transparentnější, on i šéfem té skupiny, která to má posuzovat a pomáhat připravit, je náměstek ministra pro vysoké školy, profesor (Vlastimil) Růžička, bývalý rektor Vysoké školy chemicko-technologické, se kterým samozřejmě my jsme zvyklí komunikovat o těchto věcech", uvedl rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.

Někteří akademici se však bojí, že ministerstvo nevezme jejich výtky k bílé knize v potaz při přípravě zákona, dnes se proto mají sejít zástupci univerzit z celé republiky, aby se domluvili na společném postupu vůči MŠMT.

Podle Nantla z MU však nic v dějinách vysokého školství nebylo tak diskutováno jako bílá kniha. Vítá, že ministerstvo má komplexní představu o tom, co s vysokým školstvím dělat. Přípravu bílé knihy už dříve odmítla Karlova univerzita pro nedostatečné zapracování připomínek akademiků.

Bílá kniha, jejíž první verzi představilo ministerstvo loni na jaře, počítá se zapojením soukromého sektoru do správních rad škol. To by prý mohlo přinést školám finance stejně jako školné, kterému by měl předcházet propracovaný systém grantů a studentských půjček. Reforma chce také přenést na univerzity větší odpovědnost za jejich vnitřní záležitosti.